Výlet do Slovinska – den 3. a 4.

25

Jak už jsem psala v prvním článku, tak jsem se s Kubajszem vypravili na výlet do Slovinska. Článek z prvních dvou dnů si můžete přečíst ZDE, tady se podíváme na další dva dny. :) 

SOBOTA

Savica / Dom na Komni

Původní plán byl opět brzký budíček a přesun někam dál, jenže výšlap z předchozího dne nás zmohl natolik, že jsme se poprvé za celý výlet prospali až do sedmi. Ráno jsme v klidu vstali, dali snídani na grilu, koukli opět na nějaké fotky a vyndali Kubajszovi obří klíště z ruky. (Potvora byla pořádně zakousnutá.) Po lékařským zákroku jsme se vydali směr Soča. Cestou jsme ještě dali jednu zastávku v obchodě a dokoupili jsme nějaké zásoby..jako třeba kafe. :D Ceny v obchodě byly normální. :)

1

snídaně na parkovišti u vodopádu Savica

*Lehce jsme se báli/nebo počítali s tím, že při výjezdu z parkoviště u vodopádu Savica bude problém. Byli jsme tam nejen déle než 3 hodiny, ale dokonce i přes noc.. Cca o 18 hodin déle. Nicméně okolo nás přes noc byla i další auta, která podle nás musela být lidí, co vyrazili nahoru na Triglav a přespali na Dom na Komni nebo na Koče. :) Naše dedukce byla správná a dokonce při výjezdu jsme žádný problém neměli. Takže tohle parkoviště hodnotíme jako nejlepší místo na přespání za 3€. Teď už ale zpět k cestě na Soču.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Soriška planina

Soča – Soriška planina

Cestou na Soču jsme objevili Sorišku planinu, která nás donutila zastavit. Už na první pohled to vypadalo prostě dobře a navíc jako bonus tam měli lanovku. :D A to se po výšlapu z předchozího dne prostě počítá jako plus. Koukli jsme na mapu u parkoviště a zjistili jsme, že tohle místo nabízí ještě více. Lanovkou za 5€ (zpáteční) jste se nechali vyvézt nahoru na kopec, kde vedly cestičky úplně po celém hřebenu. Jako bonus je to, že z celého hřebenu máte krásný výhled na celý Triglavský národní park. Navíc je celý hřeben plný válečných bunkrů z druhé světové války, které můžete prozkoumávat. (Baterku sebou!! Bude se hodit.) :) Slečna na kase Vám předá všechny informace, mapky a rady ohledně tohoto místa. Nejvíce nás pobavilo to, že nahoře můžete strávit třeba jen 30 minut, a nebo klidně 4 hodiny… S Kubou jsme tam byli zhruba od 11 do 15 hodin, a kdyby jsme nemuseli na lanovku, tak tam budeme asi ještě déle. :D No a pokud na tohle místo vyrazíte, tak si vemte i větrovku a hodně jídla s pitím. Nikde totiž není žádný kiosek nebo místo, kde si dát něco na zub. :)

5

Přísahám, že jsem se usmívala :D 

*Na hřebenu je i “ovčácký” dům. Když jsme šli zpět, tak ovčák zrovna vyháněl ovce a i kozy ven… Z toho baráku vylezlo tolik kusů zvířat, že to ani nebylo možný. :D Několikrát jsme si řekli, že už musí být konec a ona se vyvalila další vlna zvířat. :D 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

…moje hodinky ukazují, že je nejvyšší čas vyrazit! …

Když jsme se vrátili zpět k autu, tak jsme jen přeparkovali do stínu a dali si opět office s kafem. Po pauze jsme pokračovali konečně dál směr Soča. 

SočaVršič pass

Ach ta Soča… Sočou jsme projeli jak nic. Voda hezká, ale vesnice nás nijak nedonutila zastavit. Pokračovali jsme tedy dál a na kraji Triglavského parku jsme se jen v řece Soča vykoupali. Voda byla nádherně průzračná a taky ledová. Jak jinak. Naštěstí jsem se za těch pár let už dostatečně otužila a po chvilce vždy do vody skáču. :D Záměrně píšu jen o sobě, mám pocit, že Kuba s tímhle nikdy problém neměl. :D …Tohle byl tedy náš jediný kontakt se Sočou. Po koupání jsme “vesele” pokračovali dál cestou srdcem Triglavského parku. Tam nás čekala strastiplná cesta plná stoupání a zatáček o 180°… No, stoupání a zatáčky v rychlosti… To není můj šálek kávy a ani nikdy nebude. Navíc těch zatáček je 25 nahoru a 25 dolu. A hezky Vám je odpočítávají. :D 

24

Když jsme dojeli nahoru, tak Kuba vyběhl prozkoumat místo a zda je možnost chytit ještě nějaké sluníčko. To se nám ale nepovedlo. Rozhodli jsme se tedy, že na parkovišti i přes zákaz kempování přespíme. Vzhledem k tomu, že všude okolo byla i auta od blízkého hotelu Tičarjevuv dom a pár dalších nocležníku s auty jako my, tak se nám asi podařilo splynout s ostatními a nikdo nás moc neřešil… No neřešil, asi ve 3 hodiny ráno nám někdo posvítil pořádně baterkou do auta. Myslíme si, že to byl Ranger, který kontroluje auta a pokutuje kempování na zakázaných místech. Nicméně nás nechal být, asi jsme mu nevadili. Vše jsme měli uklizené v autě a nikde se nám nic neválelo. :) Jestli dostal někdo okolo nás pokutu nevíme, ale myslíme si, že ne. Přeci jen ve 3 ráno můžete říci, že jste už byli unavení a než jet ty šílené zatáčky dolu unavení, tak jste raději zastavili. (Tohle byla naše připravená “omluvo-výmluva”, kterou jsme naštěstí použít nemuseli.) :D 

NEDĚLE

Neděli ráno jsme měli v plánu opět brzký budíček a výšlap někam na východ slunce. Kuba na internetu objevil, že tu je nějaká stezka k oknu do Evropy, ale to jsme nakonec posoudili jako nemožné a nechali výběr kopce na ráno. Budíček nám zazvonil v pět ráno. Rychle jsme se oblékli, vzali batůžky a vyrazili. Nakonec jsme zvolili kopec nad Poštarskim domem, který byl na samém vrcholku plný ovcí. K těm ale až za chvilku. :D 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Na východ nám tenhle kopec bohatě stačil, i když příště vylezeme na kopec na druhé straně silnice. Sluníčko svítilo přímo na něj, takže ten východ by tam mohl být zase o trochu více boží. :) Východ trval asi hodinu a počasí se nám neustále měnilo. Chvilku příjemně, chvilku šíleně foukalo, ale to nám nevadilo. Východ to byl tak jako tak krásný. 

Po východu jsme se vydali zpět dolu a cestou ještě trochu fotili. A teď ještě ty ovce. :D Ty byly jak šílené. Neustále bečely takovým zvláštním způsobem, že jsme se museli smát. Nejvtipnější bylo, když před náma postupně sestupovaly z kopce dolu a pokaždé se nějaká zapoměla v křoví a pak jak neřízená střela vypálila za nina. :D Byly boží. 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

zadek

Když jsme dorazili k autu, tak jsme začali uklízet auto na finální cestu domu. Po chvilce se u nás ukázal hlídač parkoviště, který vybírá přes den parkovné. Řekli jsme mu, že už odjíždíme, že jsem byli jen na východ slunce a on po nás nic nechtěl. Po převlečení, hádejte kdo si tak trochu sedl do ovčího bobku :D, jsme vyrazili směr 25 zatáček dolu. V polovině jsme dokonce narazili na rohatý divoce vypadající krávy na silnici, tak s nima kdyžtak počítejte :D 

Krajnská Gora 

Do krajinské Gory to je jen kousek, vlastně jen těch 25 zatáček dolu a jste tam. Nejdříve jsme zastavili u malého jezera, kde byla socha kozla a molo. pak jsme pokračovali do Charlie cukrárny, ale ta měla bohužel až od 10, tak jsme dali kafe jinde a vyrazili o kousek dál.  

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Zelenci

Zelenci je hned na kraji Kranjské Gory. Je to malý “park”, kde jsou vápníková jezírka. Je to taková příjemná zastávka na deset minut. Na déle to tam opravdu není. :) 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

HallstattFive fingers

Naše oblíbené místo. Z Kranjské Gory to je 2,5 hodiny buď do Benátek nebo do Hallstattu. No a jelikož je Hallstatt směrem domu, tak jsme se rozhodli jet ještě tam. Tentokrát jsme samotné městečko projeli až k lanovce, která je za ním a vydali se lanovkou nahoru na Five fingers. Ono těch možností s lanovkou je více. Například tam jsou ledové jeskyně, nějací mamuti v jeskyni a nejrůznější vyhlídky. Cena lanovky se liší podle výběru, kam chcete. Náš výběr na 3 vyhlídky byl za 30€. Dvouma lanovkama jsme vyjeli až na samotný vrchol a vyrazili směr Five fingers, které jsou pěšky asi 15 minut. Naše cesta samozřejmně netrvala 15 minut, ale minimálně 30. Klasicky jsme se zastavovali neustále a něco jsme fotili. Ten výhled tam byl boží. 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Výhled cestou na Five fingers

No a když jsme konečně dorazili na Five fingers… Nebudu lhát, že jsem nevěděla kam jdeme. Věděla jsem to moc dobře, ale tak nějak jsem doufala, že to nebude až tak hrozně moc vysoko. :D Já a můj strach z výšek, který se snažím překonat, jsme se drželi na Five fingers hezky pěkně ruku v ruce. :D Ona by ta vyhlídka asi ani nebyla zas tak hrozná, kdyby podlaha nebyla klasicky průhledná. Prostě skrz tu železnou konstrukci bylo vidět až dolů.. No a o samotných prstech z téhle vyhlídky nemluvě. To byly pro mě skokanské můstky smrti. Viděla jsem je tou nejčernější barvou a s každým krokem blíže k nim jsem měla pocit, že prostě zákonitě spadnu. :D Kuba si vesele fotil a já v hlavě vedla přemlouvačnou diskuzi, že jsem přece nedala těch 30€ zbytečně. Po nějaké další době, co Kuba dofotil, zavelil, že je čas vyrazit zpět. Já samozřejmě v tu chvíli byla už dost silně nalomená, že na těch pět prstů prostě vylezu. :D O dalších pět minut později jsem pod Kubi tlakem, za který mu děkuju, nacouvala na jeden prst. -> 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Konkrétně na ten, kde byl tenhle rám z obrazu, za který jste si mohli stoupnout a nechat se vyfotit v něm. Takhle to nezní asi nijak hrozně, ALE! Ten rám byl za takovým jako zábradlím, který jste museli podlést = HROZNÝ ! :D Celý se to klepalo a hlavně hned za tím rámem byl konec té vyhlídky. Takže jsem se držela rámu, který se klepal a za sebou měla hned další zkosené zábradlí, za kterým už prostě nic nebylo. :D Jako dala jsem to a jsem nesmírně šťastná. Vím, že to nic není a nespadne to se mnou, ale prostě moje hlava si v tu chvíli dělá co chce. Zbavit se strachu mi asi ještě chvilku bude trvat, ale překonávání se mi v tom pomáhá a já mám pocit, že mi aspoň některé zážitky neutíkjí. :) Jinak z těhle vyhlídek je nádherně vidět na celý Hallstatt, Dachstein a vše okolo. No posuďte sami podle fotekv galerii. ♥

27

Po Five fingers jsem už zamířili domu a nikde se nezastavovali. Z Hallstattu jsme vyrazili ve 4 odpoledne a domu bez nějakých větších kolon dorazili po deváte. :) 

To by bylo skoro vše k našemu výletu na Slovinsko. Teď už jen shrnutí : Cesta nám trvala 4 dny a celou dobu jsme spali jen v autě. Najeli jsme 1530km (průměrnou jsme měli 5,7l/100km = cca 90l nafty), cesta nás tedy vyšla na cca 2700kč. Pak ještě dálniční známka na Rakousko za 250kč. Sečteno podtrženo nás cesta vyšla na  2950,- Kč. Další výdaje byli: 35€ Glossglockner, 10€ soutěsky, 3€ jedno parkoviště, 10€ lanovka u Moziče, 60€ lanovka na Krippenstein. To by mělo být z dalších nákladů vše, jídlo do toho nepočítáme, to je na každém z nás. Někomu budou stačit zásoby z domova, někdo si rád zastaví v restauraci. :) Naše útrata tedy za tyhle věci (bez jídla) byla cca 120€. V celkových nákladech to máme 6000,-Kč/2 osoby. Na to, že jsme toho viděli opravdu hodně a zažili hodně, tak nás to stálo málo. Pro nás tenhle výlet na Slovinsku rozhodně nebyl posledním a už teď víme, že se tam vrátíme. ♥

26

Teď už je to opravdu vše. Děkujeme za sledování jak tady, tak v instastories. Mějte se krásně a už brzy se můžete těšit na další výlet. :) Jooo a ještě! Článeky od Kubajsze najdete ZDE a video z tohoto výletu najdete TADY. Tak šup i tam, Kubajsz to píše zas trochu jinak než já. :) 

Vaše M. 

 

P.S.: Stále mi pište pod články nebo na instagrmu dotazy ohledně spaní/cestování v autě. Několik už jich mám, ale kdyby Vás zajímalo ještě něco, tak pište. :)

Comments

comments