Když ti jeden pád na zadek změní život.. č. IV

Příběh o tom, jak mi jeden pád na zadek změnil život.. Doslova. Tři předchozí články najdete ZDE. :)

Rok od mého pádu jsem se dostala do Afidei na revmatologii. Afidea na Chodově je v poliklinice/malé nemocnici hned vedle OC Chodov. Dostala jsem doktorku, která už od prvního pohledu působila mile a sympaticky. V takovém případě je tohle tak strašně důležité. 

První návštěva byla spíš o sepsání a pročtení všech zpráv a vypsání všech možných žádanek na nejrůznější vyšetření. Když jsem konečně byla na všem, tak nastal čas vyhodnocení výsledků doktorkou. Byly prázdniny roku 2017. Téměř po roce a čtvrt jsem se dozvěděla, co je špatně a proč mám i nadále bolesti. Vylezlo z toho, že mám autoimunitní revmatologické onemocnění – spondylartritidu. Přesněji mi to bylo vysvětleno jako zánětlivé onemocnění v těle, které mám v místě úrazu. Dostala jsem nové léky, které beru od té doby každý den. 

Jenže to nebylo vše. Bylo mi řečeno, že spondylartitida může být jen předchůdcem něčeho vážnějšího. V mém případě podezření na onemocnění Bechtěrev. Nejprve jsem z toho byla hodně špatná, ale nakonec jsem si řekla, že dokud mi to nepotvrdí, tak jako by mi nic nebylo. Snažila jsem se žít normálně, užívat si života, ale to bohužel někdy zas tak moc nešlo. Bolesti jsem měla stále a při každé fyzické zátěži se opět ozvala levá noha a já měla problém s chůzi. 

Na podzim mi bylo řečeno, že vzhledem k mým potížím tu je možnost biologické léčby, jenže moje hodnota CRP v těle není dostatečně velká, abych měla biologickou léčbu plně hrazenou pojišťovnou. Z toho důvodu jsem dostala možnost experimentální léčby, kde hodnota CRP není rozhodující. Jenže u takové experimentální léčby nikdy nevíte.. Těch neznámých je tam hodně. Například v mém případě zde byly 3 skupiny. Jedna, která by dostala lék od samého začátku léčby. Druhá, která by dostávala prvního půl roku placebo a pak by přešla na lék. A třetí, která by po celou dobu dostávala jen placebo. Léčba byla stanovena na 2 roky a po celou dobu bych nevěděla žádné své výsledky. Moje jediné info by bylo to, jak se vlastně sama cítím. Další neznámou je to, zda by to vůbec fungovalo. Po dlouhém přemýšlení jsme ale nakonec řekli, že to i tak zkusíme. Paní doktorka mě vyslala na další testy, ale jako na potvoru mě začali bolet nově i lokty a panty čelisti. Nové rtg zjistili, že mám pozitivní nález na loktech a ten se bohužel neslučoval s touto léčbou. Takže jsem měla smůlu. Nakonec mi bylo na základě tohoto zjištění potvrzeno, že už se jedná o Bechtěreva a rovnou mi bylo stanoveno druhé stádium. Bylo 21.12.2017 a mě bylo vážně hrozně. 

Naštěstí jsme za 4 dny odjížděli do Španělska, kde jsem měla vidinu odpočinutí a změny myšlenek.. Tam bylo skvěle a hrozně mi to pomohlo. V takovou chvíli tohle doporučuji. Jeden týden a já se cítila o mnoho lépe a dalo by se říci vyrovnaně s tím. 

Po návratu ze Španělska (1.1.2018)  jsem si mohla začít konečně mazat bolavý panty čelisti mastičkou, která v žádném případě nesmí být po namazání vystavena žádnému druhu záření. Takže tak. Ideální mastička na dovolenou do Španělska. :D Na lokty jsem dostala rehabilitace v podobě ultrazvuku a laseru. Pokud si pamatujete ty moje stroies, jak si šmrdlám na ruce s něčím, tak to bylo ono – ultrazvuk. Během a chvilku po proceduře mě ty lokty bolely snad ještě malinko víc, ale cca po 14ti dnech od konce už nebolely vůbec. Pokud máte tedy podobný problém, tak za sebe tohle mohu doporučit. 

Teď je začátek července. Začínám nové další rehabilitace opět i s laserem a ultrazvukem – jen tentokrát na nohou. Je tu vidina další biologické léčby. Snažim se žít co nejlíp to jde, ale je to jak na houpačce. Začala jsem pravidelně cvičit jógu, zdravěji se stravovat a celkově si víc užívat života. Viz dubnová cesta na Island. ♥ S Bechtěrevem jsem se do určité míry smířila a je mi líp. Nemám problém o něm mluvit a někdy dokonce „zapomenu“, že ho mám..

S láskou, 

Comments

comments